Balkan Trip 2011 – “No coke, no HASH, no amphetamin”
Putování za nehlazeným betonem, mořem a telecími djunery.
[singlepic id=29 w=320 h=240 float=right]
Letošní léto se pro náš mořeplaveplavebný tým odehrávalo ve znamení etnografické výpravy do divokých krajů Balkánského sudu prachu, kde není nouze o rozličné bizarnosti. (jako například hory lenivých cestovkových čecháčků-řízkařů rozvalených u moře).
Ultimátním cíle výpravy bylo obdivování krásných staveb Jugoslávské betonové moderny, zejména v podobě dnes hanebně zneuznalého Brutalismu. Sekundárními cíly bylo moře, bjurci, kjuftety, rakija, nuda, rakija a djunery. Výlet do Istanbulu se, žel, nezdařil.
Původní cíl, nezřízené obdivování hutněného betonu, nedošlo zdaleka naplnění v původně zamýšleném rozsahu, ale alespoň jsme mohli vidět nečekaný přírůstek do Bělehradského panoramatu ambiciozních moderních projektů – stavbu Nového Savského mostu.
Jak pravil jistý Bělehraďan k našemu přání být nasměrováni k blízkým betonovým kraxnám –
“Well, Genex Tower may be nice.. In a sick way” 🙂
Cestou necestou nás provázel vytříbený reggae výběr, zejména naše hymna od Dr. Albana: No Coke!
takže bacha – žádný #, ani amfetamin, jinak budete arrested & tested!
[singlepic id=31 w=200 h=200 float=right]
Disclaimer
K dalšímu čtení doporučujeme poslech tematické hudby, songu GSM od Bulharského zasloužilého umělce Milko Kalajdževa.
1800 km autostopem za tři dny
Tentokrát jsme stopovali jako draci a postupovali rychle vpřed. K moři jsme to (i s přestávkami v Bělehradě a Sofii) zvládli na 17 stopů. Pro pobavení připojuji přehlednou tabulku řidičů, kteří nás během této cesty vzali, spolu s jejich minipříběhy. Pěkná sbírka nejrůznějších osůbek 🙂
| Pořadí | Kódové pojmenování | Čím se vyznamenal | Kde nás vysadil |
| 1 | bodrý moravák | Přemírou nikdy nekončícího vyprávení a keců, postranními pohledy na ňadra naší Karvinské vyslankyně, šibalským typem živnostenského podnikání. | deštivá křižovatka u Břeclavi |
| 2 | Slovenský kamioňák | S podezřelým synkem, obdivujícím žlutou barvu, “krásnou jako Slunce | SK / H hranice |
| 3 | Ir a Maďar | Bratislava or Bust 2011 | Gyor |
| První noc, strávená v lesíku u supermarketu v Gyoru. | |||
| 4 | Montér Maďar | Nešlo mu na mysl, proč chceme do Srbska | Benzínka na Budapešťském okruhu |
| 5 | Kultivovaný Maďar | Bizarní Maďarský kamioňák, který měl v kabině neuvěřitelně čisto, instalován osvěžovač vzduchu AirWick, a za postelí nikoliv fotky nahých krásek, ale obří vlajku OSN (!!!) | benzínka Kecskemét |
| 6 | Euro enviromentalisti | pan Henrik Hidvégi, šéf EU Clusteru firem pro výstavbu eko elektráren. | benzínka u Segédu, u hranic se Srbskem |
| 7 | Čecháčci | Párek cynických postarších Čechů jedoucích k moři. Osockovali jsme je přímo před nosem párku sličných Francouzek, co za námi dolejzali několik set kilometrů (!!), setkali jsme se s nimi po sobě hned na dvou benzinkách (!!) protože jeli stejným směrem a systematicky nám ruinovaly naše šance na stopa. | Beograd! |
| 2. a 3. noc, v Bělehradském Hostelu Central Station. | |||
| 8 | Srb | Nás vzal z AVIA benzínky v Beogradu, kde jsme zažili Nudu v Srbsku. | Peáž za Bělehradem |
| 9 | Šílený Turek | To se nedá popsat, to se musí ukázat naživo. Vězte jen to, že jsme málem zemřeli v kabině tiráku, za kvílení turecké bašibozucké muziky. Klíčová slova: Koobra, Koobra, Krejzi pípel.. a turecký cigára. Z jeho auta jsme se podle vylhali ale možná si tím zachránili holý život. Asi hodinu jsme vydejchávali znovunarození. | benínka v pustině, 50km od Niše |
| 10 | Srbská maminka | Paní Nataša, ze Srbské Coca Coly. Viděla nás již potřetí, ale předtím “měla rozbité auto tak nás nemohla vzít”… | Dálniční křižovatka v pustině v Srbsku |
| 11 | Pan suchar s autama | Starý seschlý chlapík s vyzáží opálenéhop gluma. Dobrodinec který nás vzal velký kus cesty. Vezl návěs Bavoráků z Itálie a naše batohy jsme hodily do jejich nezamčených interiérů. | SRB / BG hranice |
| 12 | Fanta Guy | Veselý chlapík co nás vzal až do Sofie a koupil nám Fantu! 😀 | Sofia |
| 4. a 5. noc v Sofijském Art Hostelu. Obdivovali jsme například dvakrát přemalovaný Památník rudé armády | |||
| 13 | Bulharský podnikatel | Byl naše spása na špatně zvolené výpadovce ze Sofie. Inzeroval krásy historického města Kopřivštica. | Kopřivštica |
| 14 | Méďánek | Nás odvezl do Kazanlaku. Pouštěl děsuplnou, falešnou bulharskou hudbu. Po cestě jsme minuli hory a zahlédli TENTO skvost socialistické architektury v Buzludži. | Kazanlak |
| 15 | Kuzmanovovi | Rodinka dobrotivých křesťanských manželů, kteří očividně chtěli konat dobré skutky. Takřka nás donutili u nich přespat, výtečně nás pohostili (došlo i na domácí rakiji) a seznámili se svým synkem Kostadinem, který skládá výtečné minimalistické techno! Set mohu na požádání předat 😀 | Stara Zagora |
| 6. noc, u rodiny Kuzmanovových ve Starozagorském panelákovém bytě. | |||
| 16 | Mafiáni | Párek nefalšovaných bulharských mutra-gangsterů. Bílé BMW v nás vzbudilo důvěru. Výteční a vtipní řidiči. Pokud se někdy dostaneme do trablů ve Staré Zagoře, máme číslo na místní mafii. A to se hodí 🙂 | benzínka u Slivenu |
| 17 | Pro-gameři | Párek veselých mladých počítačových hráčů z Plovdivu – Maria a Stefan. | Burgas |
| 7. – 10. noc – v Carevu. Nuda v Burgasu, nuda v Carevu, nuda všude, střet s ansámblem Atomyk Piktures. | |||
Z Plzně do Njemačky
Na počátku naší cesty jsme se domnívali, že nám cenným zdrojem informací bude cestopis dvojice českých stopařů, kteří podobnou pouť absolvovali v roce 2009. Ovšem jen do té doby, než jsme prokoukli jejich choré charisma a zjistili, že se jedná o vykutálenou dvojku maminčiných mazánků. To se přetavilo v naše všudypřítomné úsilí si “dělat vočko” prakticky kdekoliv jen to bylo možné (kromě punčoch, přirozeně).
Co se důležitých slovíček pro navazování krátkodobých vztahů s Jugoslávkami / Jugoslávci, o tom někdy příště 😉
Eskapády Atomik Pictures
Členové nechvalně známé Pražsko-Budějovické hooligánsko-filmařské skupiny Atomyk Pikture, v jejich nechvalné hodině, zachyceni v ilustrativním videu. Krátce potom vtrhli do města, dožadovali se lehkých děv (kterých, kupodivu, bylo v tomto turistickém letovisku nedostatek), zapálili několik úmrtních oznámení, aby posléze dostali nabančíno od popuzených místňáků.
Nechť váš život vzkvétá jako Plzeňská Plaza!
Pěkné, pěkné, škoda, že to není delší 🙂